Výběrem batohu na kolo jsem strávil hodně času, asi i neúměrně oproti jinému často důležitějšímu vybavení. Hledal jsem batoh na jednodenní vyjížďky a šlapání do práce.


Hlavní požadavky na batoh tedy byly:

Nízká váha a objem, max. na jednodenní vyjížďku – tzn. kolem 10 l
Příprava na pitný vak
Anatomický tvar


Po počáteční selekci mi v hledáčku zbylo několik modelu od Salomonu a Camelbacku. U Salomonu jsem vybíral z běžeckých batohů s předpokladem, že co je dobré na běh, bude dobré na kolo. Že konečná volba padla na Salomon, přisuzuji hlavně tomu, že nakupují i oči a aspoň u mě má Salomon jedna za design.

Nakonec jsem zvolil z nabídky Salomonu batoh Agile 17.

Konstrukce Agilu je klasická. Velká hlavní kapsa má nahoře menší síťovanou kapsu na drobné věci, které nechcete hrabat ze dna batohu, a pružné popruhy pro uchycení plochých předmětu (mapy, papíry, složené tričko apod.) na vnitřní stěnu kapsy směrem k zádům. Kapsa má dva jezdce zipu, kterým se dá prakticky celá otevřít pro lepší přístup k věcem na v dolní části hlavní kapsy. Zvenčí je se samostatným přístupem na zip připravena kapsa na pitný vak. Zezadu jsou dvě síťované postranní kapsy stahovatelné pružným zadrhovadlem.



Kšandy batohu se spínají na prsou tenčím pružným popruhem a na pasu širším. Na pasovém popruhu jsou dvě kapsy na zip, které jsou navíc zvenčí doplněné o další našitou malou kapsu. Poslední kapsa je odnímatelná náprsní kapsa na láhev, kterou lze připnout na jednu či druhou kšandu. Dále je na batohu miniaturní píšťalka a elastický držák hůlek.

Zádový systém je tvořen síťkou, pod kterou je něco na způsob plástve z pěnového materiálu.

Co se týká zkušeností začnu u nošení na kole. První věc – záda se mi potí jako u každého jiného batohu. Objektitvní posuzování jestli nějaký systém toho či druhého výrobce nějak lépe větrá apod., by podle mě vyžadovalo spíše laboratorní přístup. Batoh sedí na zádech poměrně dobře, jen občas na kole bojuji s pocitem, že mám batoh jakoby nakřivo, takže různě dotahuji popruhy. Co mi taky moc nesedí, je pružný popruh přes prsa, přijde mi, že díky systému upnutí nebo tvaru popruhů přes ramena nekopíruje zcela tvar hrudníku.

Objem batohu je supr. Zpětně jsem rád, že jsem nešel do menšího ani do většího. Dám do něj vše, co potřebuji, ale stále mě drží na uzdě, abych neměl pět kilo na zádech. Když jedu do práce, bez problémů do něj naložím věci na převlečení (triko, spodní prádlo atd.), nějaké „to“ pro případ defektu, peněženku, klíče, návleky či větrovku. Před ježděním na kole si sundávám náprsní kapsu na běžeckou flašku.

Batoh často používám také různé pěší výšlapy a běžky. Objem mě opět nutí nebrat zbytečnosti. Při pěším výletu vracím zpět náprsní kapsu. Je to perfektní odpadkáč a odložiště rozpapaných bébéček. Postranní síťované kapsy udrží cyklo láhev 0,75 l, musí se však utáhnout, aby při každém sklonění nevypadla (na petku 1,5 l zapomeňte). Kapsy na pásovém popruhu jsou dobře dostupné a dají se obsluhovat bez vykloubení ruky. Trochu bojuji se „4D“ systémem na hůlky, drží celkem dobře, ale pro upnutí či sundání hůlek musím batoh sundat ze zad. Pokud nenesu hůlky, je dobré upínací šlahoun někam zamotat, aby se volně neplácal. Možná by to chtělo nějaký manuál „4D – jak na to“.

Použité materiály jsou lehké, batoh rychle schne. Zatím jsem nic nezničil. Je dobré dohlédnout na všechny popruhy a provázky, aby se nic neplácalo a člověk se nikde nechytal. Přijde mi, že zadrhovadla na kšandách a postranních síťkách trochu ničí gumové pásky, takže s nimi moc často nespekuluji. Batoh neumím nosit bez zapnutých popruhů, takže není vhodný na aktivity, kde by se musel každou chvilku sundávat.

Sumasumárum, batoh používám rád a často, ale příště se asi porozhlédnu jinde, ze zvědavosti, jestli to nebude lepší.


Výrobek:  Salomon Agile 17, cena cca 2000 ,- Kč

Doba užívání: > 3 roky

Plusy: použité materiály, ideální objem, design

Mínusy: stále ladím polohu na zádech, hrudní popruh časem povolil a je vytahaný, vypadávají bidony ze síťovaných kapes, divný systém na uchycení hůlek